Z PAMĚTNÍ KNIHY OBCE STŘÍBRNÁ SKALICE.

 

PAMĚTNÍ KNIHA OBCE 

   STŘÍBRNÁ SKALICE
 
Zápis konán ode dne 9. září 1895
při nastoupení na úřad starostenský starosty Karla Kratochvíla
 
Při nastoupení svém ujmul jsem se myšlenky založiti pamětní knihu, která bohužel, žádná u městského úřadu se nenacházela. 
Předně přikročil jsem k popisu památností obce zdejší.
 
Výňatky z kronik Českých, které se vztahují k památnosti popisům Skalice hor Stříbrných. ( Podává Vác. Čermák v Našich Hlasech)
 
 
Stříbrná Skalice, starožitné horní městečko s 1250 obyvateli, leží v kraji pahorkovitém, dvě hodiny na jih od okresního města Černého Kostelce. 
Nedaleko proudí mezi skalnatými stráněmi již dosti široká řeka Sázava. Jak z jména jest patrno, nacházely se tu druhdy stříbrnné doly, u nichž však známo není kdy zanikly.
 
Od starodávna stál zde na vrcholu pahorku hrad na místě kde nyní stojí kostel sv. Jana Nepomuckého vystavěný roku 1730 nákladem místní obce ( dle jiných popisů též s přispěním zdejších horníků) K stavbě použito zbytku pevných zdí hradních, takže bohužel zbyl z hradu, (který se čtyřmi kulatými věžemi musel velmi dojemně vypadat) jen podzemní základy.
 
Výsady Karlem z Liechteinsteinen propůjčené  vévédkyně Marie Terezie Savojská obnovila a osvobodila městečko od závazku poddanství dne 27. listopádu 1726.
Osvobození toto záleželo hlavně v odpuštění všech robot dosavádních a povolení, že zde obchod a živnosti provozovati mohou, jakož i že městečko své samostatné pečeti horní havířů rudu v dole dobývajícího v zeleném vosku užívati může.
Bulla tato jakož i stříbrné pečetidlo z roku 1610 se u úřadu obecního v památnosti naléhá.
 
Dle Hájkovy kroniky stál zdejší hrad již za časů Přemysla a patřil vévodovi Kouřimskému.
V druhé polovici čtrnáctého století seděl na hradě zdejším pověstný rytíř Ctibor ze Skalice. Ještě během tohoto století připadla Skalice k jmění korunnímu a Václav IV. ji dal v zástavu svému bratranci Prokopovi markraběti moravskému, i tento zde ustanovil za Purkrabího pověstného rytíře Jacka Kobylu, milce a dvořana Václava IV.
 
Roku 1402 král uherský Zigmund míchaje se do rozbrojů které v Čechách povstaly, přijel z Uher do Čech a mezi mnoha jinými hrady, dobýval též zdejšího hradu Skalice.  
Rytíř Jacek Kobyla se v něm uzavřel a když si uvědoměl, že vojsko Zigmundovo chce na hrad útokem hnáti a že by se s hloučkem vojska neubránil, vykradl se v noci se svými dolů a tajnými podzemními chodbami utekl odtud na hrad Rataje, takže obléhající při dobytí hradu ni žádného nenalezli než jedinou bábu a svini.
Zigmund dal hrad rozmetati, kterýžto zůstal v rozvalinách a nikdy potom vystavěn nebyl. 
 
Roku 1890 kdy obec zdejší nákladem podnítila stavbu silnice od Skalice k Rovné  kopána byla kvůli návazné z levé strany u kostela přitom odkopány základy kulaté zdi hradní a mnoho koulí kamenných, kterými hrad zdejší byl zničen.
 
Roku 1403 daroval král Václav IV. Skalici s příslušenstvím rytíři Janu Sokolovi  z Žamberka za věrné prokázané služby jeho. 
 
Roku 1421 patřila Skalice dle popisu k zboží kláštera Sázavského jejíž optové jí od robot osvobodili.
Skalice pak dostala se roku 1528 s ostatním zbožím kláštera Sázavského v zástavu panu Michalovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka a na Černém Kostelci za 1186 kop . 20 grošů
 
Roku 1573 prodali bratří Otmanové z Holoklav  Skalici Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, pánu na Kostelci. Od té doby zůstala Skalice s panstvím kosteleckým spojena.
 
Kníže Karel z Liechteinsteinu propůjčil k povznesení hornického městečka Skalice rozličné výsady hlavně mandátem ze dne 20. září roku 1623.
Výsady tyto pozůstávaly mimo jiné ve vzláštní ochraně horníků od vrchnosti a sice:
 
1. Propůjčování příbytků horníkům sem přistěhovaným.
2.Poskytování dříví z lesů vrchnostenských k účelům hornickým. 
 
Za to dobyté stříbro a jiné kovy měly býti prodávány vrchnosti, jakož  i desátky z čistého výdělku odváděny vrchnosti
Mimo to nařízeno by tu žádná jiná nežli římskokatolická samospasitelná víra držená a rozšířená nebyla.
 
Podle popisů po bitvách Bělo Horských z roku 1646 a 1672 bylo zde 23 usedlých.
Fara a škola stály pusty. Právomocnost vykonávali Primátor,  Rychtář a 3 radní.
 
Od časů neurčitých stála uprostřed městečka dřevěná radnice se šatlavou, před radnicí stál pranýř. Radnice tato dřevěná po části pro sešlost odbourána a nahražena zděnou tak ,že napřed vyzděna část s podloubím s věží a hodiny na ní umístěny .
Roku 1820 prodloužena až za schody a roku 1884 dostavěná zadní část bývalé dřevěné radnice.
 
Ku Skalici náleží víska Rovná, Přibyslavice a mlýn Hruškov. Vsi Biče, Roviná a Kožlí zanikly a stojí již místo toho již lesy narostlé.
 

Ve starých pamětních knihách Česko Brodských z roku 1470 jest zaznamenáno, že v tu dobu přistěhovali se obyvatelé z Rovin a Rovných, mezi nimi jistý řezník Naseera z Rovných. Dle úsudku byli to obyvatelé z těchto Rovných a Rovin.

 

An ve válkách v čase tomto vesnice tyto vojskem vypáleny byly a osadníci tito natěhovali se do míst ohražených a opevněných, aby před vojskem nepřátelským byli chráněny.

Podotýká se i to, že z dob těch udržujeme jméno u lesa Skalického a víme kde se doposud říká „ U řezníkových palouků“, tak, že palouky ty patřily řezníku Naseerovi z Rovných a pojmenování míst těchto se jmenuje „řezníkovi palouky“

 

Ve výňatkách z knihy „ Staří letopisové české „ str. 8 . jest podotknuto, že roku 1421, kdy Skalice patřila ke zboží kláštěra Sázavského, osvobodili opatové kláštera Sázavského Skalici ode všech robot a povýšili obec zdejší na obec městskou.

Dle toho bylo by záhodno, aby občané, kteří se dočkají roku 1921 oslavili 500 leté zrušení roboty v obci zdejší způsoben důstojným. 

 

 

Původní kostel farní nalézá se asi 10 minut od Skalice, na východ od vesničky Rovné, která patří ku Skalici, okolo toho kostela je Skalický hřbitov.

Kostel ten zasvěcený sv. Jakubu, vystavěn ve slohu Románském a jeho stavba spadá do 12 století.

 

Dle zkoumání ve vůkolí posvátných staveb profesorem Bráničem zjisti tento stavební znalec, že kostel sv. Petra v Poříčí a s. Jakuba v Rovných a sv. Václava v Hrusicích jsou stavitelskou památkou ze školy opata Božetěcha, že mají stejný sloh z téhož materiálu, i některé vzláštnosti jsou podobny ke zbytkům kostela Sázavského, s ním že jsou jednoho původu a že vše nasvědčuje tomu, že byly kostely tyto za času opata Božetěcha ( za krále Vratislava ) již roku 1090 vystavěny.

 

 

Kde stál před starou radnicí pranýř.

Při stavbě silnice roku 1898 k Sázavě navrhl zemský inženýr Janota, který sem povolán byl, se změněným plánem silničním, kvůli jepší vyjížďce v úvozu, aby se místy v úvozu až sáh navezlo navážky a vyvýšenina, kde se tři silnice spojují, aby o jednosto 25 centimetrů bylo sníženo čímž se povedlo a veliký kopec s stal jízdnější.

Při kopání na náměstí, že v místech těchto na tom, právě kde se všechny tři silnice spojují, přišlo se při prokopávání na kostru lidskou. Důkaz tomu nasvědčovaly kameny v zemi najité, kterými pranýř byl o obložen, že na místech těchto stála šibenice v době kdy rychtář s konšelema měl právo nad těžkým provinilcem byřknout ortel smrti

Delikvent tento byl pak odpraven a tělo jeho pod šibenicí zakopáno.

Roku 1782 učinil Josef II. konec šibeničnímu dělání venkovských doménií. Šibenice a stínadla stala se tudíž zbytečnými nástroji a šibenice byly prodány někomu v licitaci.

 

 

Rychtáři

Jak z popisu jsem shledal od 9. září 1790 až do roku 1802 vyskytuje se, že byl rychtářem Václav Bubeník.

Tento rok potvrzen byl za rychtáře Antoním Nekvasil jelikož tento dne 21. srpna 1810 že koupil mlýn Piskočelský se úřadu toho poděkoval.

Dne 3 . ledna 1811 byl Jan Kopecký za rychtáře prozatimního v které hodnosti byl potvrzen později a setrval v úřadu tom až do 18. června 1816.

3.července 1816 zvolen za rychráře Josef Kurtz, který v úřadu tom setrval až do roku 1855. 21. prosince byl potvrzen v úřadu představeného syn téhož Frantiček Krutský , který v úřadě tom setrval až do roku 1860.

 

Téhož roku 1860 byl zvolen za starostu Josef Skala, který v úřadě tom setrval až do roku 1862.

Téhož roku zvolen za starostu František Vokoun, který byl v úřadě tom až do roku 1868.

Na to byl zvolen za starostu Augustin Framal obchodník, který setrval v úřadě tom do 16. prosince 1876, kterýž to den zvolen za starostu František Kurtz, který setrval v úřadu tom do 15. února 1883.

Na to zvolen za starostu Antoním Kahoun mistr hrnčířský, který však hned dne 30.května tohoto roku zemřel. Na to nastoupil satrší radní p. Jan Šafra, který hned v několika dnech zvolen za starostu jest, má v úřadě tom setrvat do 10. května 1886. Na to zvolen za starostu František Nekvasil, který v úřadě tom byl až do června 1886.

Na to zvolen za starostu opětně Jan Šafra, který setrval do 30. června 1892.

Na to zvolen opětně p. František Nekvasil, který seteval v úřadu tom do 15. září 1895.

Den téhož zvolen p. Karel Kratochvíl č.p. 65 . Na to 7. ledna 1899 zvolen opětně tento za starostu a setrval v úřadu až do 30. června 1919, kdy nastoupil na úřad starosty p. Josef Šafra , rolník z Rovných.

 

Stavba školní budovy.


Jelikož dosavádní místnosti školní nevyhovovaly předpisům školním naléhala okresní školní rada v Českém Brodě, aby přikročeno bylo ku stavbě nové školní budovy.
Vyhlédnuto pro tuto místo na náměstí, kde stály zděné budovy č.69 a 70.
Plány s orzpočtem udělal na tuto pan stavitel Karel Dušek z Černého Kostelce. Rozpočet činil 18.000 zlatých.
Stavba školy zadaná dle protokolu ze dne 10 prosince 1892 Janu Faltovi, staviteli za Zásmuk, za obnos 17.600 zlatých.
Stavbu na jaře 1893 započal  dne 12. dubna a v měsíci září 1893 byla nová šklní budova dokončena tak, že ve čtvrtek dne 28.září 1893 na den sv. Václava byla nová školní budova důstojným panem Karlem Hodinářem vikářem z Černého Kostelce vysvěcena a druhého dne počalo se vyučovati. 

 

Vícepráce, které při stavbě školy se vyskytly činily 600 zlatých, které též pan stavitel Falta provedl.
Cihly kterých bylo v rozpočtu 150 tisíc převážně všechny od jinud a že zde žádná cihelna nestála a více vožené z Vráže za Hrádkem, z Obory zámecké od Hrusic a z panské cihelny v Černém Kostelci.
Jeho jasnost kníže Jan Z Liechteinsteinu zaplatil za svůj vypadající obnos obci v hotovosti. Občané se 8.000 zadlužili u zemské banky a ostatek uhradili přirážkou. Dluh celý uhražen pivní dávkou.

 

Založení záložny


V obci stával tak zvaný Kontribučenský fond, který obnáššl 400 zlatých, dále Ruský peněžní na živení Rusů v Napoleonských válkách též v obnosu 400 zlatých an usedlosti které na tom měly podíl nebylo možné zajistiti založena stará as v roc e 1867 záložna. Ustaven k vedení tomu za pokladníka pan učitel zdejší Jan Čermák.
Do záložny vkladem i výpůjčnými byly peníze obecný. Záložna na počátku neměla úředního schválení.
Zdemědělská rada pro království České  pod číslem 1996 ze dne 14. února 1898 dala obci zdejší pokyn jak se má Záložna spořitelní spolek dle vzoru Reifreisenova. 

 

 

Dne 2. února 1898 ustanovila první valná hromada, které přítomno bylo 43 členů a zvolen za starostu spolku p. Karel Kratochvíl, za náměstka starosty p. Em Horáček. Za přísedící představenstva p. Julius Skala, p. Josef Šafra, p. Josef Pospíšil a za pokladníka zvolen p. Fr. Kurtz. Z členy dozorčí rady p. Josef Kozák řídící učitel, p. Josef Kahoun, p. Burián Anton, p. František Buriánek , p. P. Janovský, p. August Vedral.

K žádosti naší ze dne 3. března 1998 na c.k. Obchodní radu odd. VII. V Praze Karlem Kratochvílem a soudruhy na Firmu zapisuje se v rejstříku společenstvo s neobmezeným ručením. Potvrzeno 28. března 1898 c.k. Obchodní soud v Praze .

Na základě naší přihlášky ze dne 28. dubna 1898, přijaja zdejší spoleh Ustřední jednota českých hospodářských společentev v Království Českém, pod číslem 146 ze dne 30. dubna 1998n za člena této jednoty.

Na základě vyzvání učinilo společenstvo změnu dle navržení valvé hromady ze dne 5. září 1920, by název spolku byl „Spořitelní a záložní spolek v Stříbrné Skalici“. Obchodní soud v Praze dne 22. října 1920 stanovy tyto schválil

 

Koupě nové stříkačky .

Dne 13. prosince 1899 dostavil se zástupce firmy Směkal z Prahy jakýsi pan Komárek od kterého obecní zastupitelstvo právě kvůli tomu najití se zástupcema spolku hasičského zakoupila hasící stroj nejnovější soustavy za 850 zlatých. Na obnos ten zaplaceno bylo obcí 200 zlatých a hasičským spolkem 150 zlatých které co subvenci z věcného fondu hasičského obdržel.

Dne 13. prosince 1900 má zaplatit obec 100 zlatých.

Do 13. prosince 1901 má zaplatit obec 100 zlatých.

Do 13. prosince 1902 má zaplatit obec 300 zlatých.

 

Stříkačka je čtyřkolová se strojem sacím, s dvěma mosaznými kolama 1,0 m průměru s dvěma pásky kovovými s měděnými vnitřkem, taky s regulátorem sacím s patentními přístroji proti zamrznutí zásmyček s obloukovým závěrem kuželu, s navijákem na hadici vysutým nad pohon, jednoproudové s jedním kohoutem pro naplnění a spouštění vody, s železnou pákou a jiným příslušenstvím:

4 m pryžových speciálních savic s měděným košem sacím

100m hadic konopných se šroubením

Jedna přívodní hadice i se zakončením proudnice se třemi hubicemi, rozličné klíče, kladivo, palička, konévka na olej a smyčka s karabinou ku savici.

Roku 1976 navrženo založiti zde spolek hasičů, pro formální chybu v žádosti stanov nám vrácený a schválený byl až roku 1877 místodržitelstvím

Za velitele byl zvolen p. František Kurz – rolník č. 76.

 

 

Stavba dráhy Posázavské.

V roce 1891 pokusilo se města Uhlířské Janovice, Rataje, Kácov s některými velkostatkáři, hlavně hrabětem Štenberkem, by lze se pokusiti o to, aby hrabě Šternberk obdržel koncesi k vyměřování dráhy z Čerčan přes Sázavu, Rataje, Janovice do Kolína s odbočkou z Rataj do Kácova.

Koncese tato k vyměřování tratě byla ministerstvem povolená na jméno hraběte Šternberka a práce tato svěřená vrchnímu zeměměřičovi Josefu Svatošovi z Královských Vinohradů a projektantovi M. Píchovi inžinýru stavby, kteří práci tuto v roku 1895 a 1896 dohotovili.

 

Dne 18. června 1897 započala revize tratě, která dne 9. července 1897 skončila. Při revizi této ukázalo se, že obec naše, aby nádraží místo u Rástok projektované bylo pošinuto povýš proti mlýnu Piskočelskému a nabídli zástupcové obce zdejší, když nádraží v těch místech postaveno bude, že dá obec zdejší příspěvek dva tisíce zlatých.

Avšak komité dráhy této v kterém vedl hlavní slovo největší nepřítel obce obce zdejší, pozdější vrchní správce na Komorném Hrádku Hugo Prajsler z přičiněním jeho zamítlo nabídku naší a ustanovilo nádraží u Rástok.

 

Podotknu několik slov, které jsou vypsané z původního protokolu komise, která tehdy ve věci naší rozhodla. A sice jest ujednáno: „ Jak zástupce velkostatku na Komorním Hrádku a majitel sklárny Rástocké ze zastoupení komité se usnáší, že ponechá stanici Samechov na místě projektovaném poněvadž oba zhora uvedení intervenovali a upsali značné částky na kmenové akcie, které by změnou polohy stanice této mohly býti odvolány, kdežto interventi, žádající přeložení této stanice ku mlýnu Piskočelskému, a i okres Černokostelecký vydav opětnému vyzvání neupisovati žádných kmenových a vůbec ničím k uskutečnění dráhy projektované nepřispěli a přeložením stanice pro továrnu Rástockou by tato ve veliké nevýhodě byla.“

 

V měsíci listopadu 1899 započato se stavbou dráhy, která do měsíce května 1901 má být úplně vozbě vydaná.

Při započetí stavby dráhy zemřel vrchní správce Hugo Prajsler na Komorném Hrádku, obce zdejší největší nepřítel, naše výhody však přoložení stanice změnit již není možné.

Majitel hutě Rástocké Pohanek, který se k velikým obětem zavázal nevykonal ničehož, když pro prostopášný život byla v dražbě pro nadluženost záhy prodaná, čímž z osobních závazků se zprostil.

 

 

Povolení překladiště na zastávce. ( text povolení)

 

Zemský výbor Království Českého

 

Jelikož pan koncesionář místní dráhy Kolínsko – Čerčanské vyslovil nyní souhlas, aby u zastřešené zastávky Piskočelské v kilometru 50,5 v nákladiště stalo se na účet místní dráhy činí zemský výbor opatření ke zřízení zmíněního nákladiště

 

 

 

Praha 3. prosince 1903 Nejvyšší zemský maršálek Lobkovic.

 

 

Dle výnosu zemského výboru schválilo c.k. ministerstvo železnic 21. prosince 1900 navržené zřízení osobní zastávky Piskočelské na km 50,5 místní dráhy Kolínsko – Čerčanské . Výnosem bylo také schváleno pojmenování této osobní zastávky Piskočely.

Zřízení této zastávky vyžaduje náklad 360 K. Jelikož jmenované obce ve svém podání se uvolily přispěti na výlohy k výstavbě té zastávky, žádáme obecní úřad, aby bez odkladu o tom vyslovil jakým způsobem se zamýšlí tamní zastupitelstvo hraditi výlohy tyto.

 

Upravení cesty č.k. 553 vedoucí k této zastávce a její případné spojení s pravým břehem Sázavským zůstane ovšem ponecháno péči městské obce Stříbrná Skalice a obcí sousedních.

Dle usnesení obecního zastupitelstva z r. 1901 navrženo, aby obec naše sama náklad ten nesla an, žádná z obcí nechtěla nic přidati. Obnos ten byl dne 21. března 1901 vyplacen obcí zdejší.

 

 

Dne 7. srpna 1901 započala pravidelná vozba na dráze Kolím – Čerčany, zastávka Piskošelská jest otevřená pro dopravu osob a zavazadel.

 

Dle výnosu c.k. místodržitelství Království českého ze dne 17. ledna 1902 oznámeno obci zdejší na naší žádost, že jako správné označení zdejšího města pojato bylo jméno Stříbrná Skalice německy Silber Skalic kteréžto již v seznamu, který tiskem vydán bude se uvede v známost nejširší.

 

Stavba silnice ze Skalice k Piskočelům.

 

Roku 1896 utkvěla myšlenka postaviti silnici směrem tímto, kteráž byla většinou zástupců obce podporovaná, roku 1897 provedl vrchní knížecí inženýr Balcar plán s rozpočtem na silnici tuto, zadání s příspěvky

1.Okresnímu výboru v Černém Kostelci, který se uvolil, že nápomoci této silnici, že vyplatí obci 5106 zl. po úplném kolaudování této silnice, že okresní výbor převezme tuto ve svoji správu.

2.Zemský výbor přispěl na stavbu silnice této dva tisíce zlatých.

3. Kníže Liechteinstein též 2000 zlatých

4.Stát dal příspěvek dílem na regulování potoka kudy silnice vede 921 zlatých.

Ostatní náklad usneslo se zastupitelstvo , že vydluhují. 

 

Zemský výbor však subvenci dal jen pod tou výminkou když obec mezi č. 0-3 totiž v úvoze zvýší navážku, aby stoupání z 11 procent srovnala na 8 procent, což vyžádalo velkou navážku, probráním náměstí a zmíněné silnice ke Kostelci až k č. 15 a k Ondřejovu až proti vratům u č. 171. Zakázkou tou bylo započato v roku 1898, vystavěna část silnice ze Skalice až k Rovným a roku 1899 část od Rovných k Piskočelům však jen některé menší opravy a 180 m silnice doděláno až v roce 1900.

 

Kníže Kaffenhüller nepřispěl na žádost naší na silnici tuto zcela ničím a nevyhověno též žádosti jeho, aby silnice vedena byla nade mlýn Piskočelský an by tímto mnohé větší výlohy byly vyšly. Aby mu vyhověno bylo, nechtěl ani 500 zlatých přispěti na silnici tuto.

Na ostatní krytí dáno:

rok 1898 z obecních příjmů 208 zl. 48 kr.,

z půjček od zemské banky 4500 zl. 15 kr..

ze záložny zdejší vydluženo 398 zl. 40 kr.,

další 7 zl. 19 kr.

Dle ukončených účtů stála stavba silnice dílem s náklady a úroky 15. 228 zl. 23 Kr

 

Roku 1900 byla silnice ve správu okresu přijmutá s výhradou, že po dva roky za možné opravy a vyskytnuté špatné práce na silnici obec nákladem svým obnoviti a opraviti musí.

 

Stavba hostince Na Marjánce.

Kvůli převážení ku dráze byt pro převozníka u řeky Sázavy a sice roku 1901. Plán a rozpočet udělal pan stavitel Antonín Havlíček z Kostelce 193 zlatých 54 Kr. Obecní výbor však stavbu rozšířil, aby vyhovovala stavba na hostinec.

Obec stavěla budovu ve své režiji:

takže na materiál vyplatila 489 zl . 35 kr.

dělníkům 385 zl. 78. kr.

za pomoci 142 zl 35 kr.

zedníkům 240 zl. 70. kr.

truhláři 159 zl.

Dohromady 1617 zl. 18 kr.

 

Korunová měna.

Ode všech úřadů zemských i císařských nařízeno, aby od 1. ledna 1900 jen v korunové měně účty obecné jakož i vše jiné bylo vedeno a účtováno.

 

Rok 1900

Po třídenním padání sněhu, který až dne 1. dubna 1900 padati přestal, napadlo jej z výší na třičvrtě metru, takže povozy ani jezdit nemohou. Následkem napadnutí sněhu na nezmrzlou vlhkou půdu, jsou na ozimu setá žita zničené a tak se znovu síti muselo. Půda vysychala až do 18. dubna, kdy teprve v letošním roce setí započalo.

 

Rok 1901

byl většinou suchý tak, že od 15. května do žní velmi málo pršelo, čímž obilí nerostlo a byla veliká neúroda a i otavy na lukách i jetele tak zaschly, že místy ani sekány býti nemohly

 

 

Udělení koncese na převážení přes Sázavu.

C.k. mistodržeitelství v Čechách výměrem ze dne 7 února 1902 udělilo k žádosti obce Stříbrná Skalice ze dne 27. března 1901 koncesi ku převážení přes řeku Sázavu pod Piskočely k zastávce železniční. Žádost ta každé pětiletí musí se odlásit k místodržitelství, že obec o prodloužení žádá.

 

 

Udělení koncese hostinské u přívozu obce Stříbrná Skalice

Ku žádosti z listopadu 1901 k provozování živnosti hostinské v č.p. 191 vydalo povolení c.k. okresní hejtmanství 22.března 1902 městu Stříbrná Skalice ku provozování živnosti hostinské a výčepnické.

 

 

Pojmenování zastávky Stříbrná Skalice

Na žádost obce zdejší z března 1901 podané na ministerstvo železnic , výnosem svým z 12. května 1902 k tomu, aby pojmenovaná zastávka Piskočelská byla v pojmenování převedena na pojmenování Stříbrná Skalice. S tou podmínkou jak c.k. Ředitelství státních drah v Praze výnosem oznámilo když obec zdejší se uvolí, že výlohy s tím spojené, které nebudou činit více jak 25 korun sama nahradí.

Prohlášení to hned 9. června 1902 zasláno, že obec zdejší potvrzuje, že výlohy ty nahradí.

 

Povolení poštovního úřadu ve Stříbrné Skalici

C.k ministerstvo pošt a telegrafů pro království České oznamuje v únoru 1903, že c.k. ministerstvo obchodu povolilo zřízení poštovního úřadu v obci Stříbrná Skalice. Vyrozumívaje o tom obecní úřad sděluje, že c.k. ministerstvo pošt a telegrafů, že nový tento poštovní úřad teprve po obsazení expedienského místa konkurzem, výpisů otevřen bude, o čemž zavčas spraven bude. S tím místem je spojen roční plat 350 K.

Poštovní úřad byl otevřen 4. března 1904 

 

 

Zřízení telegrafu

C.k. ministerstvo obchodu povolilo výnosem za dne 5. září 1907 zřízení telegrafu s poštou spojené stanice ve Stříbrné Skalici, aby nabídnutý příspěvek interesenta 120 k. Vyzvednut byl ještě před započetím potřebných stavebních prací.

Městský úřad se tudíž žádá, aby shora uvedený obnos zaplatil na přiložený složní lístek, načež bude ihned rozkaz vydán, aby se stavební práce provedly.

Dále budiž městskou radou o to požádáno, aby ke stavbě té telegrafní trati ze Samechova do Stříbrné Skalice potřebné sloupy 57 kusů osmimetrových a 3 kusy devítimetrové v dorozumění s s prvním odborem pro udržování telegrafních tratí v Praze včas byly dodány a k místu dopraveny, kde jset je do země vsaditi.

 

Zvláštní daň 

 

Okresní výbor v Černém Kostelci výnosem svým ze dne 24.3 1903 udělil povolení zdejší obci vybírati po dobu šesti let dávky nápojové a sice z litru piva dva haléře a z litru kořalky 8 haléřů. Výnosem tímto se nařizuje aby vybrané dávky bylo jen použito pro splácení zápůjčky na stavbu školy a silnice.

 

 

Udělení privilegií císařovnou Marií Terezií

My Marie Terezie z Boží milosti Římská císařovna, v Germánii též Uherská, Česká, Dalmátská a Slovenská královna a arcikněžna Rakouská, markraběnka Moravská, kněžna Lucemburská a Slezká v Horní a Dolní Lužici a.t.d.

Vyznánáme vůbec tímto listem a věděti dáváme jednomu každému že před nás Purkmistr Radoc a jejich obec městečka Skalice nejponíženěji prosebně předstoupili a žádali, bychom my jim tu císařskou milost uděliti a jejich obdržené vrchtostenské osvobození a na dané nejpřívětivěji potvrditi ráčily.

 

Kterýchžto podstata zní následujícím způsobem.

My kněžna Marie Terezie a.td. Známo činíme před jedním každým vzláště tu kdyby toho bylo zapotřeby, že jsme my vrchnostenskou vůli a moci našich dědiců a dědičně následující vrchnosti panství Kostelekého na Černými Lesy, na poníženou prosbu a žádost Purkmistra, rady a celé obce našeho k jmenovanému panství přináležejícího poddaných horního městečka Skalice, následující obdarování privilegije s naším vědomím, vůlí a z dobrým rozvážením uděliti.

I . Předem.

To co milý náš pan praděd slavné paměti kníže Karel Liechteinstein stran vyhledávání a dobývání kovu a hrudy na panství Kosteleckém nad Černými lesy vydati nechal pak takto zní.

My Karel z boží milosti vejvoda v Slezku, Opavě a Kuřimi kníže a ředitel domu Liechteinsteinského, jejich Římské a císařské milosti tajný rada a splnomocněný místodržící v krávovství Českém vyznávám před námi, našimi dědici následující.

Poněvadž z požehnání nejvyššího na našem panství Kosteleckém nad Černými lesy ležícím s špatnou a vyžší hrudu, jako jest zlatá, stříbrná, měděná, cínová, zinkatá se vyskytly a před lety ve zmenšeném pokračování štoly a podzemské prohlubně se vyhledávaly 

 

a ačkoliv tak jako staré znamení dokazuje, že i také Šmelcovny a jiné potřebné stavení před rokama zde byly, které však jak nám o tom zpráva došla skrze morový běh spustly a větším dílem v bahna obrácené jsou, nic však méně přeci zase skrze v tom zběhlé havíře takovou pilností uchopené a dílem zase otvírané byly, že ve stříbro i měd se obsahující hruda vyskytla, pročež naděje jest, že kdyby mohovitý kovotepci a havíři v těch místech do dobývání hrudy se pustiti chtěli, v krátkém čase taková k prospěšnému užitku by přivedena býti mohla, což My poněvadž sami obvzláštní zalíbení k havířskému umění máme jim to též rádi přejeme a k zvelebení toho nic odepříti nechceme, ku kterému také cíli My následující horní neb havířské nadání jsme ustanovili k vědomosti jednomu každému tisknouti a publikovati nechali.

 

1.Předně

Poroučíme My našemu Berkmistru, kterého vždycky při vyhledávání horních hrud míti a držeti chceme, aby on takové dle Jachymstálského horního stanovení a pravidel se řídil a s ním ve všech případnostech spravoval co My za dobré držíce všechny havíře z naší milosti zastíráme při tom ty a takové, které by se do vyhledávání hrudy pustiti chtěli pod naší ochranou opatrované a setkané tím způsobem přijímáme, že s ohledu toho nižádný mimo našeho Berkmistra nimi co poroučeti a vládnouti nemá.

Leč by takové případnosti byly, které by našího vyššího soudu, (co My nevejš pro nás zanecháváme ) dotýkalo na ten a takový a takový způsob musí se náš Berkmistr všech ouskoků varovati a jestli by se co mezi havířemi stalo, ihned nám a neb našemu správci o tom známost dáti, co se ale obecních a městských přípdaností dotýče, takové My našemu Berkmistru k rozsouzení nezanecháváme.

 

2. Za druhý.

Povolujeme My na těch našich Gruntech všem havírům s jejich manželkami, dítkami a čeládkou co s nimi sem přivedou a dítkám, které tu z nich zrozeny budou, svobodný příchod a odchod. Poněvadž takový taky na vysoké čísařské výsosti v Berkwerk okolních horách se obyčej a vydaný gest to vyjímajíce, kdyby jeden neb druhý odlukami zabavený byl, že před svým odchodem dokonalou pořádnost a zaplatiti zavázán býti má.Jakož také při jich odjití nemá se mě konce, co o ni sebou přinesli a nebo na našich Gruntech spravedlivě nabyli od nikoho z našich nebo ředitelů a hejtmanů hospodářských zadržovati, nýbrž svobodný a nezbranitelný odchod zanechati.

 

3. Za třetí.

Mají také tu moc a vůli míti všechno své zboží a mohovitost buď za živobytí nebo na smrtelné posteli svém přátelům nebi cizím v zemi a nebo mimo zemi České bydlícím dle své libosti odkázati, co se také bez všeho zadržování vydati má, kteréžto nadání a milost ne jenom na havíře a kovotepce, nýbrž i také na nynější a budoucí horní hejtmany se vztahovati a srozuměti musí, aby se tak jeden každý, při vyhledávání hrudy z toho těžiti mohl a kdyby po zemření nějakého havíře, žena s dětmi na našich gruntech zůstati a živiti se chtěla, nemá se jí nižádná překážka činiti, která nicméně přes to všecko k poctivé živnosti zavázaná bude.

 

4. Za čtvrté

Kdyby se z božího požehnání kovová neb horní hruda tak hojně vyskytla, že dobývání takové množství havířů sem přitáhlo a se usaditi chtělo , maje ku stavění příbytku placy, místa jim propůjčena býti i také proti nevidelnému platu náhrady k stavbě vykázané býti, které jestliby se od podacích Gruntu oddáhnout měli, budou poddanými stran služného zaplacení, domáhali porovnati.

 

5. Za páté

Ačkoliv, že by někteří havíři a kovotepci s předcházejícím a obdrženém našem povolení velký statky sobě koupili a v nich bydleli, povinni budou přece však by na takových gruntech od starodávna zůstávající platy, daně a služby zapravovati. Co se ale nových služeb neb roboty týče od takové jako i od podanosti vlastní, svoje manželky a dítek osvobozené zůstati mají.

 

6. Za šesté.

Poněvadž při dobývání kovu také šmelcování a hamry zapotřebné jsou, z té příčiny povolujeme My by skrze našeho Berkmistra dle Jachymovského pravidla havířům takové na pohodlném místě poukázané byly .

 

Dovolujeme také:

7. Za sedmé.

Po vydolování šachet, štol a podzemních průchodů svobodné porážení potřebného dříví z našich lesů, které však přece dle předcházejícího pořádného výkazu našeho polesného se státi musí, naproti tomu oni nám při všech štolách a průchodů podzemních čtyři čachty vystaviti povinováni budou. Co se konečně prodávání stříbra a jiného metalu dotýče, jest vůle naše taková, tak jako nám v roce 1575 v zemi naší uzavřené usměření havířského pravidla připouští nám zanechati.

Poněvadž ale se ještě dělati nedá by pro vyčištění hrudy a mědi nástroje spusobné býti mohli, pročež se tímto havířům svobodně zanechává by oni svou nevyčištěnou rudu, měď do Kutné Hory prodati směli tak dlouho dokavadž by sobě sami takové nástroje k vyčištění hrudy neopatřovali. Přitom také nám povinnováni budou desátek dle výnosu té mince kterou jim stříbro vynáší bez všeho zadržení a zatajení odváděti mají.

Vše věrně a bez ošemetnosti k potvrzení toho jsme My naší knížecí pečeť přitlačiti nechali a to vše podpisem naší ruky znamenali.

Dáno na našem zámku Kosteci dvacátého dne měsíce září 1623.

 

Za prvé

Jakož My nejen pro nás, naše dědiče, ale také dědičně následující vrchnosti našeho panství Kosteleckého nad Černými lesy tímto ve všech punktech a klauzulích potvrzujeme a ubezpečujeme pro lepší zrůst a vyzdvižení našeho horního městečka Skalice tu milost udělujeme, že obyvatelé té obce, kdyby dobývání hrudy a vyhledávání z milosti a požehnáním božím za které neustále Bůh prošen má za ve svůj vznik vzíti mělo při všech jedné a každé Metalominerální štole a podzemským průchodě nejméně dvě hlavní šachty však ale na obecní útraty vyzdvihnout mohou a smějí.

Tejkající se ke cti sv. Jakuba vystaveného a nám skrze patronát patřícího kostela, školy neb špitálu má podle císaře Maxmiliána II. z roku 1575 způsobeného havířského urovnání a řádu pokračovati s tím však důkladným ponamenutím, by tu a mezi budoucně přijiti mohoucími havíři žádná jinačí než Římsko katolická samospasitlná víra držená a rozmnožená nebyla.

 

Za druhé

Toto naše podání městečka Skalice nemá více ku žádným robotám pod jakýmkoliv způsobem potahováno býti, jako předešle povinnováno bylo , a takové povinosti při královské zemské tabuli v Praze v černé knize zákupní z roku 1543 popsané spatřuje.

Ostatně udělujeme Vám také tu milost a snažíme z naší knížecí nákloností že pro lepší zvelebení a obchod městečka Skalice i také cizí a svobodní řemeslníci se zde usaditi mohou však přece na ten a takový způsob, že z jejich gruntů a mohovitostí svou povinnost jako jiný činiti a vybejnati mají.

Za třetí

Může nad jmenované naše horní městečko Skalice ten samotný horní pečeť, který jim od předešlých vrchností propůjčen byl na potom vždycky ve všech případech užívati, však ale vosk žádný jiný nežli zelený k pečeti používati mohou, poněvadž poddaností podrobeno jest.

 

Za čtvrté

My nám a našim dědičům a dědičům následujícím vrchnostem často podotknutého panství Kosteleckého nad Černými lesy všechny práva a povinosti až do nynějších časů přináležejí co nejpevněji a nejdůkladněji zadržujeme a zanecháváme při tom ale našeho panství Kosteleckého nynějším a budoucím ouřadům co nejostřeji poroučíme a je zavazujeme, aby oni toto horní městečko Skalici ve všem příslušenstvím a přápadnostech při těchto Privilegiích a nadání s kterými se ono napořád těšiti a ujímati může pro nynější a budoucí časy chránili a zastávali na čemž se vyplní naše milostivé poručení z opravdové vůle míněné.

Pro lepší toho všeho důvěření potvrzení a ujištění My jsme ne jenom vlastní rukou podepsali a také naší vlastní dědičnou pečeť vědomě přitlačili a zavěsiti jsme nechali.

Dáno v zámku Škvorci

dne 24. listopadu 1726

Terezia M .V. Savoje

 

Pročež tedy My na takovou nejponíženější žádost naší císařsko královské milosti se děkujeme.

Poněvadž jsme My s dobrým rozvážením přicházející dobrou radou, správném vědomím tyto vrchnostenské osvobození a nadání (bez újmy však práva a mocnosti královské, vrchnostenské a kohokoliv třetího jak dlouho nad řečené městečko Skalice takové má a užívá aniž jsou nynějším a budoucím řízením zemským neodporují) nejmilostivěji potvrditi a ubezpečiti chtěli.

Což také tímto vědomě činíme mocí tohoto listu jakožto panující královna v Čechách míníme, ustanovujeme a chceme by jmenované měěstečko Skalice nadepsané vrchnostenské ustanovení a nadání na ten od nás potvrzujeme způsob bez jakéhokolv zameškání míti, užívati a potřebovati mohlo a smělo. 

 

Ustanovujeme všem a jednomu každému, vrchnostem, obyvatelům a poddaným naším jakéhokoliv stavu, úřadu a hodnosti neb obchodu jsouce v našem království Českém, obvzláště pak naším královským místodržícím, milostivě aby

nad řečené městečko Skalici při těch od nás milostivých potvrzeních vrchnostenských osvobození a obdarování právním způsobem chránili a opatrovali, proti nim nic nechtěli, aniž od jiného činiti nedopustili, jestliže každému milé jest našemu těžkému trestu a nemilosti se vystříhati.

Tak jest naše opravdové mínění, na důkaz toho jest tento list s naším visícím pečetěm větším znamením

Jenž dán jest v našem městě Vídni třetího března po narození našeho milého spasitele Krista Ježíše v roce 1747 za našeho kralování Uherského a Českého v roku nad ním nad ním .

Maria Terezia 

 

 

Přístavba hřbitova

Roku 1907 stala se cestou konkurenční přístavba hřbitova. I u dřívějšího hřbitova bylo nutno zdi dílem od základu vystavět, jen z poslední strany opravit a zvýšit. Obec vyrovnala panu staviteli Karlu Duškovi práce nádenické a povozy ostatní hradil patron kostela.

Vzešlé výlohy na nás činily dle účtů:

Panu Šafrovi dovážení vody ku stavbě 80 kr. 70 hal.

Od přivežení 19 a 3/4 kubíku kamene 177 kr. 75 hal.

Od 74 a 1/4 metru říčního písku 148 kr. 50 hal.

Od přivezení z dráhy 100 metr. centů vápna 22 kr.

Od přivezení 600 cihel od dráhy 4 kr. 20 hal.

Do výžerek pro kameny na vrata 4 kr.

Chocholovi planýrka přístavky hřbitova 24 kr.

Práce nádenická panu staviteli Duškovi 463 kr. 4 4 hal.

Dohromady 924 kr. 29 hal.

 

Rozpočet však zněl na 1372 kr. 68 hal. Že jsme si povozy ponechali za menší plat ušetřili jsme tím 448 kr. 39 hal. Na práce řemeslnické a hmoty činí rozpočet 1209 kr. 65 hal., který tudíž vyrovnal patron záduše.

V roce 1911 provedená oprava kostela sv. Jakuba, sv. Jana a fary. Stavbu provedena stavitelem Karlem Duškem v září a říjnu 1911. Náklad na nás činí 944 kr. , který jsme panu staviteli vyrovnali. Na knížete pána jako patrona kostela přišlo platit 4000 kr. Práce konány před biřmováním na samou zimu. Doufejme, že nebude mít dlouhého trvání.

 

 

Rok 1911

Byl rokem neúrodným, takže od 16. května do 30. září vůbec ve zdejší obci nepršelo, čímž vznikla veliká neúroda. Sena a jetele bylo málo a otavy vůbec žádné. Ani pro dobytek pro pastvu nic nevyrostlo a byl hned po žních dobytek krmen slamou a pící suchou živen, čímž vznikl veliký nedostatek píce a následkem toho lidi pramálo dobytka k chovu odstavili, ale více než jindy o 100 kusů dobytka bylo z obce zdejší prodáno.

 

Pro lid koupeno nouzovou akcí jeden vagon brambor a dva vagony kukuřice a mnoho píce a obilí. Bramborů se nesklidilo ani tolik kolik se zasadilo.

Následkem kartelu od zákazníků stouply i suroviny, takže prodáváno bylo :

1 kilo cukru 52 krej.

1 litr petroleje 21 krej.

1 kilo soli 14 krej.

1 kilo hrachu 18 krej.

1 kilo švestek suchých 32 krej.

1 kilo máku 68 krej.

1 kilo rýže 22 krej.

1 kilo kroupy 16 krej.

1 kilo otrub 20 krej.

1 kilo žitné mouky 16 krej.

1 kilo pšeničné mouky 20 krej.

 

 

Archeologický průzkum

Popudem naším pozván sem 3. srpna roku 1902 jmenovaný zemský archeolog a odborník v muzeum profesor Pilž, aby prohlédl a prozkoumal nápadné výběžky na vrchu Rovina. Dotyčný pán přijel, nechal výběžky tyto prokopati a zjistil pohanské pohřebiště z doby šestého neb osmého století kdy křesťanství se zde již rozšiřovalo. 

 

Byla zjištěna pod výběžky v hloubce jednoho metru vrstva popela a kůstky. Nenašel však popelník a uznal, že to byly rodiny chudých pohanů, kteřÍ se tam pochovávali a slíbil, že ve sbírce listin, které vydá tiskem a napřed zemskému výboru předloží a v popisech těchto zmíní se podrobně o záležitosti této.

 

Proslulý pan farář Lehner z Královských Vinohrad při prohlídkách kostela a starožitností zde tvrdí, že kostel sv. Jakuba vystavěn byl za opata Kláštera Sázavského Božeticha a že jej vystavěli kněží Jihoslovanského původu. Osada zvířat vytesaných z kamene, že tomu nasvědčuje an v kostelích Jihoslovanských a Bulharských ozdoby tyto se nacházejí .

 

 

Stavba sokolny.

Jednota Sokol zakoupila v roce 1920 od obce zdejší starou školní budovu č.p. 49. za obnos patnáct tisíc korun a sice, aby na témže místě postavila Sokolnu. Ze starých zdí použito k stavbě pranepatrná část zdiva. Celková stavba i s kupní cenou činí 131.804 korun 84 hal.

Povozy většinou učiněné zdarma zdejšími zemědělci, též mnoho práce učinili členové Sokola zdarma.

 

Koncem roku 1921 vykazovala jednota Sokol následující účet, který byl valnou hromadou dne 12. února schválen.

Vyplaceno bylo na dluh stavby 50.573 k. 66. h.

Různé vydání Jednoty

Úroky do záložny z dluhu 60 tis. K. 3.468 k. 27 h.

Palivo a světlo 2.631 k . 44 h.

České obci Sokolské a župě 834 k.

Cestovné do kurzů 394 k. 80 h.

Režie Jednoty a různé 1.119 k. 32 h.

Dohromady 59.021 k. 29. h.

 

Hotovost u pokladníka Jednoty činí 1.844 k. 44 h.

U Vlad. Dolejšího přibylo z divadel 356 k. 50 h.

Celkem hotovost 2.200 k. 94. h.

 

 

Na to činil následující příjem

Základní hotovost jednoty z r. 1920 7.500 k.

Sousedská a legr. večírka z r. 1920 1.221 k. 30 h.

Na darech od občanů a členů 3.073 k. 50 h.

Výdělek za prodání voj. Baráku 6.200 k.

Hotovost pokladníka z roku 1920 139 k. 1 h.

Za prodaný matriál ze stavby 952 k. 50 h.

Předané topivo Sokolníkovi 195. k.

Za papírové cihly a pohledy od obchod. 689 k. 50 h

Výtěžek z divadel a zábav za rok 1921 37.585 k. 15 h.

Za členské příspěvky 3.676 k. 62. h.

Dohromady 61.222 k. 43 h.

 

 

Dluhy Jednoty činějí:

Záložně v Kostelci                 50.000 k.

Záložně zdejší                      10.000 k.

Členská půjčka                       6.200 k.

Doplatek Šimkovi                    3.904 k. 09 h.

Doplatek Zanovským                  238 k. 19 h.

Havlíkovi cihláři                        2.802 k. 30 h.

Novákovi z Hruškova                6.798 k. 90 h.

Chytráčkovi z Kostelce                 575 k. 60 h.

Kahounovi obchodníkovi               132 k. 10 h.

Bubeníkovi za cihly a dřevo           300 k.

Zanovskýmu za krovy                  340 k.

Dohromady                            81.291 k. 18 h.  

 

Oprava Radnice.

V roce 1921 podnikla obec zdejší opravu radnice zdejší a sice místo šindelového krytu dány tašky, věž celá pokryta novým plechem, strop v sále v prvém poschodí byl rozbourán a zvýšen na způsob tabulové klenby prkené. Nově z roku 1876 zazděné podloubí znovu probouráno. Na štítě provedená původní fasáda, celý dům obílen. Oprava ta stála šedesát tisíc korun.

Opravou tou dostala stavba původní svůj barokní sloh. Přispěla země na opravu dvacet tisíc korun.  

 

 

Stavba silnic

Až do roku 1865 nevedla do obce zdejší žádná silnice. TÉhož roku až r. 1866 dostavená sem silnice z Kostelce, která od roku 1863 po částech byla vystavena.

Silnici tu stavěl polní úřad okresní nákladem přirážek okresu an okresní výbory ještě nebyly.

Do Prahy jezdilo se na Kostelec an tu byla zápřažka veliká. Z těch důvodů v roku 1889 podala obec žádost k okresnímu výboru, aby postavena byla nám silnice do Ondřejova čemuž nám bylo vyhověno a v roku 1890 dostavěná. Okres silnici stavěl sám svým nákladem a zadal stavbu v dražbě Strejčkovi z Srabova.

Druhá část ze Střímelic k Ondřejovu zadána Bergmanovi u Krimlova. Plán dělal pan stavitel Dušek z Kostelce. Při stavbě měl však dohled pan stavitel Havlíček .

Obtížná cesta přes potoky odpadla a silnice vyměřená přes pole všechny a přes potok vystavěn most. Hlína na navážku mostu brána většinou z hráze rybníka Ždáru. Navážku tu provedl Jan Konvalinka za 300 zlatých. 

 

Obec uvolila se okresu přispět na stavbu silnice té 500 zlatých, vykoupit všechny pozemky pro stavbu silnice potřebných. Obec platila občanům 50 krejcarú za čtverečný sáh pozemku. An pomýšleno na výměnu vodovodních trub, nahradit dřevěné litými, vložené byly lité trouby do silnice od Nouzova až na náměstí .

Při povodni v roce 1891 stržen byl most přes potok vedoucí, který okres tentýž rok znovu postavil. Silnice ta je velkým prospěchem neboť přes potoky a do kopce byly špatné cesty.

 

 

Obecní vodovod zdejší

Pátral jsem ve všech starých popisech, nikde však jsem nenašel zmínky, kdy dřevěný vodovod do obce zdejší byl postaven. V urbářích obecních ze 17 století je poznamenáno, která usedlost měla studni. Dle všeho stavěn byl vodovod mezi rokem 1720 a 1750 an dle staré knihy stavěna byla v tu dobu radnice a kostel sv. Jana. Voda zachycena byla dřevěnými trubami ze dvou vodních šachet a vedená na náměstí do dřevěné velké kašny. Vedená byla dříve přes zahrady č. 108 a pak uličkou mezi č. 66 a 86 a po dvoře 70 na náměstí, kde byla naprostřed náměstí kašna. 

 

Dle spisu začátkem 18 století dáván návrh zástupcem obce písemné počet vedoucí Dobiáš, aby nebyla vedena voda od šachet prostřed lukama, nýbrž podle cesty z dolan, že na lukách činí se častým kamením velké škody.

Což bylo dle návrhu jeho provedeno a v ulici od Nouzova v roku 1809 vedená voda podle cesty a na náměstí na rohu č. 69 udělaná nová dřevěná kašna. An a udržování dřevěného vodovodu poražena být musela hromada borových klád,

usnesl se obecní výbor roku 1905 a byl dán zhotovit plán a rozpočet na vodovod s litými rourami.

 

Plán a rozpočet zhotovila firma Pašek Smíchov a jak jsem při nově postavené silnici k Střímelicům sdělil položeno bylo v roce 1888 474 trub 58 mm světlosti uvnitř, ve váze 105 metrických centů, v ceně 24 kr. za jeden mertický cent. Kolena účtována 28 kr. za metrický cent.

Roury jsou uvnitř asfaltované a objednané od První Českomoravské továrny na stroje v Praze 648 zl. 41 kr.

Zámečníkovi Josefu Umlaufovi ze Skalice za spasování 130 zl.

Pěti formanům po 4 zlatých do Brodu 20 zl.

Vykopávka a zaházení trub 35 zl. 50 kr.

 

Jednání ohledně stavby celého litého vodovodu začalo v roce 1905. Firma Pašek udála rozpočty a rozvedení k šesti stojanům za obnos 14.588 korun 57 hal. a že by poskytl 5 procent slevy. Provedení stavby mu roku 1907 zadáno, kterou tudíž téhož roku provedl se zárukou jednoho roku.

Dohromady 833 zl. 91 kr.

 

Obec obdržela zemskou subvenci 3900 korun a Státní subvenci 1800 korun.ce Dohromady 5700 korun.

Nejhorší práce byla při zachycení vody v dolní studánce, kde ze šachty voda vytéká an to bylo zatopené, musela se ve dne i v noci pumpovat, aby šachty se upravily .

Hospodaření kostelů

 

Prejstro z roku 1608 Registra kostela sv. Jakuba

Kostel sv. Jakuba založený někdy od havířů Hor Stříbrných Skalických

Užitky

Prejstra krav zádušních 23 kop gr. 35 den.

Z rolí zádušních 5 kop gr. 8 den.

Z luk záduších 6 kop. gr. 18 den.

Za 15 jedlových klád 1 kopa gr. 45. den.

Pokuty pro kostel 11 kop gr. 40 den. 

 

 

Opis účtů kostelních z roku 1711

Za dohledu dohližitele kostela a sice Řehoře Měchurky, Jiříka Jankovského a Jána Rovenského

Přijem peněz vybraných v kostele 1 kopa gr. 23 den.

Nájem z 21 krav zádušních 4 kopy gr. 54 den.

Nájem z luk zádušních 2 kopy gr. 20 den.

Nájem z luk zádušních 1 kopa gr. 10 den.

Nájem z luk z lohu 2 kopy gr. 20 den.

Nájem z luk na blatinách 36 den.

Z paloučku oulehle 6 den.

Za drobný příčky 3 kopy gr. 55 den.

Z 1 věrtel zadné přenice 12 den.

Z 6 strychů 3 všrtele žita 9 kop gr. 32 den.

Za jeden věrtel žitné zadiny 10 den.

Za jeden strych ječmena 1 kopa gr. 15 den.

Za 11 strychů ovsa po 36 gr. 6 kop gr. 56. den.

 

DOHROMADY 38 kop gr. 59 den.

 

 

Účet sbírky na postavení chrámu sv. Jána z roku 1726 v městečku Skalice

Od velkého dobrodince na postavení chrámu 50 zl.

Za drobné svíčky 15 zl. 22 kr.

Úroky z peněz 2 zl. 35 kr.

Na gruntě Martina Nekvasila 33 zl. 26 k r.

Na gruntě Jakuba Bubeníka 14.zl. 30 kr.

Na gruntě Jakuba Bubeníka 2 zl. 24 kr.

Na gruntě vápeníka Václava Bubeníka 15 zl. 30 kr.

Na gruntě Strnadovských koupený 57 zl. 38 lr.

V Třemošnici na gruntě Jána Tichýho 26 zl. 55 kr

V Třemošnici na gruntě Jakuba Tichýho 47 zl.

V Dobrém poli na gruntě J. Zalabáka 47 zl 44 kr.

Z účtu dřívějšího

Prosby do pytlíčku 7 zl 7 kr.

Učitel odvedl z drobných svíček 8 zl. 15 kr.

Obec Skalická daruje 50 zl.

Dohromady 630 zl. 52 kr.

 

Dále kostel počestnou obcí vystavený, vrchnost je dědičným kolátorem a má p.p. Administrátora jmenovat.

 

Shromažďujeme finanční prostředky na úpravy kostela sv. Jakuba v Rovné. 

 

Přispět můžete na bankovní konto:

224523900/0300

IBAN: CZ19 0300 0000 0002 2452 3900          

BIC : CEKOCZPP

 

 

    QR KOD našich
    stránek

   

 

  www.youtube.com/watch?v=T54Rv6DekRI 

Odkazy na fotoalba

Koncerty 2018

 

 http://vafey.rajce.idnes.cz/1.kncert_2018/

2017
Noc kostelů 2017
 
Koncerty 2017
 
2016
Vánoční trh
 
Koncerty 2016
 
Restaurování zvonu z r. 1761
 
Výstava fotografií
2015
 
Fotografie ze svěcení zvonu 1.8. 2015
 
 
 
Takto zní nový zvon Svatý Jakub Větší 
 
Nový křížek na rozcestí
 
Fotografie z koncertů 2015
 
Děkský maškarní bál 14.2.2015
 
2014
Adventní koncert 7.12.2014
 
Posezení u cimbálu 19.10.2014
 
Kardinál Dominik DUKA  v Sázavě 12.10.2014
 
SVATBA V KOSTELE SV. JAKUBA
 
KONCERTY 2014
 
NOC KOSTELŮ 23.5. 2014
Fotografie 
 
2013
Fotografie  z vycházky - PANSKÁ SÍDLA STŘÍBRNOSKALICKA 12.4.2013
 
FOTOGRAFIE Z DĚTSKÉHO MAŠKARNÍHO KARNEVALU
 
 
FOTOGRAFIE
Štěpánský turnaj ve stolním tenise  2013
 
 

ADVENTNÍ KONCERT        2013

 

Vánoční trh 2013

 

Fotografie z koncertů Stříbrnoskalického hudebního léta 2013

podlesakovi.rajce.idnes.cz/koncerty_2013/

 

 

Tak vypadala velká voda ve Stříbrné Skalici  a Sázavě 2.června 2013

podlesakovi.rajce.idnes.cz/Povoden_Stribrna_Skalice_2013

youtu.be/QGTP9OiD9Yw

 

Fotografie ze sokolského výletu na Aldašín 12.5. 2013podlesakovi.rajce.net/Sokolsky_vylet_na_Aldasin_2013

 

Fotografie z vycházky Po stopách pravěkého osídlení Posázaví, kterého se zúčastnilo 114 osob ve věku 1 - 80 let

podlesakovi.rajce.net/Pravek_v_Posazavi_2013

Fotografie z Dětského karnevalu 9. února 2013 najdete na podlesakovi.rajce.net/Detsky_karneval_2013
 
  2012
Fotografie ze Šěpánského  turnaje ve stolním tenise, který se konal 26.12. 2012 si můžete prohlédnout a případně stáhnout na adrese : podlesakovi.rajce.idnes.cz/Stepansky_turnaj_ve_stolnim_tenisu_2012
 
15. října začala oprava a nátěr střechy věže kostela sv. Jakuba s využitím moderní techniky.

podlesakovi.rajce.net/Oprava_strechy_veze_kostela_sv._Jakuba_Vetsiho_v_Rovne

 Úspěšně dokončeno  v pátek 19. 10. 2012

 

O restaurování  varhan

 Podívejte se na průběžně pořizované fotografie. Nově také z prací na povrchové úpravě.

picasaweb.google.com/Podlesakovi/RestaurovaniVarhanKostelikSvJakubaVRovne#

29. ČERVENCE 2012

byly varhany posvěceny a na prvním koncertu na ně hrál pan Přemysl Kšica.
 Fotografie jsou na této adrese: plus.google.com/photos/113810603486205348818/albums/5773457826908574753

 

O projektu restaurovávání varhan z kostelíka sv. Jakuba si můžete přečíst také na následující adrese:

www.varhany.net/projekt.php?id=2

 

Nové dosud nepublikované zajímavosti o Kostelíku sv. Jakuba se můžete dovědět v dokumentu : 

www.npu.cz/download/1304081944/03_mastr_06_10_web.pdf

 

NOVÉ KOSTELNÍ LAVICE byly instalovány do kostelíka sv. Jakuba v pátek 13. července 2012 

Byly vyrobeny mladými truhláři. Jeden z nich má babičku ve Stříbrné Skalici. 

Podívejte se na fotografie lavic a na jedné z nich jsou oba truhláři. Víte který to je?

plus.google.com/u/0/photos/113810603486205348818/albums/5765038340707237121

 

 

Kontakt

OKRAŠLOVACÍ SPOLEK Stříbrná Skalice Sázavská 292
281 67 Stříbrná Skalice
+420 602 425 815 os.skalice@seznam.cz